Tato přibližně třímetrová ryba je na rozdíl od ostatních ryb s „mečem“ samotářská a ve dne se zdržuje v hloubkách – obvykle kolem 500 m, ale byla zaznamenána i v hlubinách blížících se 3 tisícům metrů.
Právě proto je mimořádně obtížné studovat její život v přirozených podmínkách. Vědci jsou odkázáni na studium mrtvých exemplářů nebo jedinců ulovených sportovními rybáři – mečouni totiž patří k jejich oblíbeným úlovkům. Záběrů, na nichž lze mečouny pozorovat ve volném moři, proto není mnoho, ty naše tak patří k velikým vzácnostem.
Mečouni nebo marlini?
Mečouny – ty skutečné – lidé nejčastěji zaměňují s marliny nebo plachetníky, jejichž rypec ovšem není na průřezu plochý jako meč, ale okrouhlý jako oštěp. Jsou to ryby zcela jiného druhu: žijí v hejnech a na lov se vydávají i ve dne.
Proto také patří k mnohem častějším úlovkům rybářů (modrého marlina proslavila novela Ernesta Hemingwaye, Stařec a moře) a také jejich záběry jsou mnohem dostupnější. Stejně jako mečouni se živí drobnými rybami. Plachetníci se vyznačují " target="_blank">mimořádně velkou hřbetní ploutví.
Zatímco marlinové jsou půvabnější a pestřeji zbarvení. Spolu s nimi se na hejnu sardinek přiživují i kytovci a ploutvonožci.
Článek o mečounech najdete v novém ABC 17
Více o rybách najdete tady